Jdi na obsah Jdi na menu
 



První odchov loríčka rudobradého v ČR (Psittaculirostris edwardsii)

Loríčky jsem zakoupil před 8 měsíci. Zaujali mne svým nádherným zbarvením a zajímavou stavbou těla, která se nedá srovnat s jinými druhy papoušků.

Samec je v horní části těla tmavě zelený, břicho má světle zelené se žlutavým nádechem. Prsa červená, záhlaví olivově hnědé s širokým černým lemováním. Proužek od týla přes oko k zobáku černý, líce červeno modré s prodlouženým úzkým peřím a příuší žluté. Celkový pohled na líce vytváří nádherné paprsky, které jsou barevně dokonale sladěny. Zobák je šedočerný a duhovka červená.

Samice je zbarvena stejně, jenom jí chybí červená prsa, místo kterých má tmavě modrý pás a zbytek prsou je žlutozelený.

Loríčci se vyskytují na Nové Guineji. Jejich potrava se skládá převážně z ovocných plodů, výhonků, avšak nejčastěji jsou viděni na zelených trsech fíků.

Loríčky jsem umístil do venkovní voliéry a u stropu jsem jim zavěsil kmenovou budku. Ptáci jsou to velmi plaší a hodně stresoví, proto se v ubikaci musím pohybovat velmi opatrně, jinak začnou bezhlavě narážet do stěn a padat na podlahu. Po měsíci jsem zjistil, že samice začíná navštěvovat budku a značně stoupla aktivita obou ptáků. Za další měsíc se samici začal protahovat zadeček, to už byla známka, že se v budce brzy objeví vejce. Podle zahraniční literatury loríčci snášejí 3 až 4 vejce, u mne snesla pouze jedno.

Na vejci seděla pouze samice, samec v budce pouze přespával.

Po 10 dnech jsem vejce prosvítil a k mé radosti zjistil, že je oplodněné. V 17 dnu sezení se stala velmi nepříjemná věc. V poledne jsem šel krmit a zjistil jsem, že samec leží na zemi, zobák má zasunutý mezi kroužek a nohu. Samice seděla nad ním na větvi a silně křičela. Bohužel se mě samce již nepodařilo zachránit, při pádu si zlomil vaz. Za což mohu poděkovat MŽP a jejich nesmyslným zákonům, kterými nás nutí ptáky z odchytu kroužkovat nebo čipovat. Tato nepříjemná věc se mě stala již před časem u loríčků červenohlavých. V tomto případě spadl na trávu a včas jsem na to přišel, zobák jsem mu vytáhl a ptáka ošetřil. Dával se sice 3 dny do pořádku, ale dostal se z toho. Asi před 3 týdny se to opakovalo znovu, v tomto případě to skončilo opět úhynem samice loríčků červenohlavých. To už na mne bylo moc, rozhodl jsem se všem odchytovým ptákům kroužky odstranit. Když neberu v potaz finanční stránku, která není u těchto ptáků nijak zanedbatelná, musím brát ohled na to, že jsou to živí tvorové. Bohužel, naši státní úředníci to tak nevidí a naše finanční ztráty je nezajímají, i když je to díky jejich nesmyslným zákonům.

K mému údivu samice pokračovala v sezení i bez samce a po 28 dnech se mládě vylíhlo. Mělo šedavé chmýří a nezvykle špičatý zobáček. Mládě bylo řádně krmeno a zahříváno. Z obavy, že samice sama krmení nezvládne, jsem mládě ve 12 dnu odebral a ručně dokrmoval. Jsem si jistý, že kdyby byl pár kompletní, mládě by bez problémů odchoval samostatně. Dokrmoval jsem již hodně loriů, ale s takovým mládětem jsem se ještě nesetkal. 12denní mládě loriů je klidné a málo se pohybuje, kdežto mladý loríček ve svých 12 dnech neustále pobíhal po odchovně a silně křičel. Dokázal přelézt 10 cm vysokou misku, proto jsem musel na misku položit pletivo. Ani to nebyla pro něho překážka. Vždy, když jsem šel krmit, mládě pobíhalo hlavou dolů po pletivu za neustálého křiku. Ve 20 dnech mě mládě neskutečně silně štípalo do prsů, takže se velmi těžce krmilo. Pravděpodobně je to způsob, jak si vynucují od rodičů potravu. Usuzuji z toho, že tito loríčci již zahnízdili před několika lety u P. Adamčíka, který jejich vejce podsadil pod chůvy. Bohužel po několika dnech po vylíhnutí je chůvy zabily.

Po 60 dnech byl loríček již zcela opeřen, ale bylo velmi těžké ho naučit samostatně brát potravu. To se podařilo, až ve 110 dnech kdy se začal zajímat sám o předloženou kaši a ovoce. Přesto jsem ho ještě asi 14 dní dokrmoval. Dnes má 6 měsíců a je v perfektní kondici, ale zůstává pořád dosti agresivní, což je pravděpodobně tím, že ptáci žijící ve volné přírodě jsou abnormálně stresoví a při dokrmování mladých se stres a plachost přemění na agresivitu. Mladí loríčci rudobradí jsou zbarveni jako samice a asi po půl roce se mladým samcům začínají objevovat na prsou červená pírka. Dospívají ve 2 až 3 letech. Jsou to ptáci tiší a sousední ptáky nenapadají, avšak se nedoporučuje je chovat po více párech.

Donedávna byl problém tyto ptáky udržet, protože se nevědělo jak sestavit plnohodnotné krmení. To byl pravděpodobně důvod, proč se k nám nedováželi. Krmím je způsobem, který jsem konzultoval s panem P. Adamčíkem, který již zkušenosti s těmito ptáky měl.

Jeden den dávám krájené ovoce a druhý den kaši, někdy k ovoci přidávám i živé krmení.

Kaše se skládá: 1 pol. lžíce vařené rýže
1 káv. lžička glukopuru
1 káv. lžička vařené Maizeny
1 káv. lžička medu (včelí)
1 káv. lžička oves. vloček
1 káv. lžička jogurtu bílého
4 dětské piškoty
1/2 jablka aj. (moruše, hrušky, třešně, bezinky atd.)

Vše rozmixuji na hustotu dětské výživy, doředím vodou.

Krmení nikdy nemrazím do zásoby, protože tím ztrácí svou hodnotu.

Dávka na jeden den je kompotová miska na 2 loríčky. Dá se krmit taky instatním krmivem Lori Nectar, které je u nás na trhu a je velmi dobré i pro tento druh papoušků.

Druhý den dávám na kousky nakrájené ovoce: jablko, moruše, meloun, fíky, datle, třešně, bezinky aj. Takto připravené ovoce posypu hroznovým cukrem a přidám polévkovou lžíci vařené rýže. O vodu moc velký zájem nemají, ale měli by ji mít vždy k dispozici. Při počátku hnízdění přidávám do kaše hodně vitamínů, neboť u samice v době tvoření vajíček dochází k vnitřnímu krvácení a tím k častému úhynu. Pravděpodobná příčina spočívá ve složení potravy, kterou ptáci přijímají ve volné přírodě a my ji nedokážeme dostatečně doplnit. Další problém u loríčků spočívá ve velmi častém přerůstání drápků a zobáku, čemuž se dá předejít častým dodáváním ovocných větví o větších průměrech, které dokáží velmi rychle zlikvidovat.

Zobák jsm v začátcích často přistřihoval, ale brzy jsem zjistil, že je to zbytečné neboť se samovolně odlupuje v důsledku drcení semen fíků. Loríček drtí semena fíků spodní částí zobáku o horní a tím jej hodně opotřebovává, až se sám odloupne. Proto je nutné časté podávání fíků. Jejich trus je řidčí, ale ne tolik jako u loriů. Na podlahu sypu jemný štěrk, který 1x měsíčně měním. Loríčci na zem vůbec nelétají, drží se v horní části voliéry. Velmi rádi šplhají, proto musí být voliéra hodně osázená větvemi.

Ptáci jsou to velmi pěkní a při toku dokáží velmi pěkně a příjemně zpívat. Mrzí mne, že jsem o samečka přišel a druhého již nemohu nikde sehnat. Byl bych vděčný tomu, kdo má nějakou informaci o jiném chovateli těchto překrásných ptáků.

 

 

Náhledy fotografií ze složky loríčci rodu psittaculirostris

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář